Udržitelnost již není alternativou

Udržitelnost již není považována za okrajový nebo dokonce volitelný prvek obchodní strategie. Naopak, v posledních letech se prosazuje jako klíčová cesta každé společnosti k životaschopnosti a ziskovosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Ve studii Naše společná budoucnost je definována jako „takový rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své“. Udržitelný rozvoj poprvé vzbudil širokou pozornost ve zprávě OSN z roku 1987. 

Zpráva musela vysvětlovat to, co dnes zní jako zdravý rozum. Jak však Gro Harlem Brundtlandová, předsedkyně Světové komise pro životní prostředí a rozvoj, poznamenala v předmluvě k tomuto dokumentu, v té době měla myšlenka „životního prostředí“ tendenci být považována „za sféru oddělenou od lidských činností, ambicí a potřeb“ a v důsledku toho měla „v některých politických kruzích konotaci naivity“.

Dnes je tomu naopak: všichni se shodují na tom, že je naivní přehlížet důsledky jakékoli lidské činnosti pro životní prostředí, a to i v oblasti rozvoje podnikání.

Společnosti, o kterých se ví, že se zaměřují na udržitelnost, mají zejména v dnešní době větší šanci získat vyšší status značky než ty, které nejsou v souladu s novými sociálními trendy. Jedná se o klíčový bod zájmu, který má významné dopady nejen na klientskou základnu, ale také na potenciál společnosti přilákat a zaujmout zaměstnance i investory.  

Stalo se to otázkou společenských očekávání: stručně řečeno, aby všechny podniky věnovaly alespoň přiměřenou péči otázkám, jako je zamezení nadměrné spotřeby energie, snížení plýtvání materiálem a smysluplná uhlíková bilance. Tato očekávání se tu a tam odrážejí v různých sankcích a pobídkách v rámci vládní regulační politiky.

Udržitelnost v podnikání však není založena pouze na tom, že se musíme chovat správně k planetě, protože musíme. Je to pochopení, že postupy citlivé k životnímu prostředí, které mluví o odpovědném využívání materiálů a zdrojů a o dlouhodobém nikoli krátkodobém myšlení, mají potenciál ukazovat na zdravější a trvalejší podnikatelské struktury.

Buďte ohleduplní a myslete udržitelně 

Plýtvání totiž není jen problémem životního prostředí. Jde také o materiální ztrátu.

Ať už jde o rozsvícená světla v prázdných místnostech, přebytečné zásoby nebo prázdné skladové prostory: všechny společnosti si budou uvědomovat, jak snadno lze zaplatit za zdroje, které pak nejsou náležitě využívány. Pouze promyšlené plánování může minimalizovat únik kapitálu způsobený lidskou chybou nebo nedbalostí. Ostražitost je důležitá zejména ve výrobní sféře. 

Příklad: Míra plýtvání spojená s nefunkčními stroji může být z hlediska rozpětí účinnosti, doby oprav a vlastní výměny strojů dalekosáhlá a preventivní údržba je dnes nezpochybnitelným aspektem prozíravého řízení podniku. 

Problém plýtvání podnítil v posledních letech mnoho tvůrčích myšlenek. Některé podniky se inspirovaly ke zjednodušení nebo zefektivnění provedení svých výrobků nebo obalů, například použitím menšího množství surovin nebo použitím jiných surovin. Stejné myšlení se projevuje zejména po vypuknutí pandemie ve zkracování a lokalizaci dodavatelských řetězců.

Jiní hledají způsoby, jak zhodnotit odpad, který produkují - například výrobci spotřebního zboží, kteří prodávají organický odpad zahradnickým společnostem, aby jej využily na kompost. Získávání energie z organického odpadu pomocí technologií, jako je anaerobní digesce nebo zplyňování, umožňuje některým producentům zemědělského nebo průmyslového odpadu získat větší energetickou nezávislost a snížit jejich náklady na veřejné služby i závislost na službách likvidace a nakládání s odpady.

Získávání energie z organického odpadu pomocí technologií, jako je anaerobní digesce nebo zplyňování, umožňuje některým producentům zemědělského nebo průmyslového odpadu získat větší energetickou nezávislost a snížit své náklady na nákup energií i závislost na službách likvidace a nakládání s odpady. V podstatě se jedná o filozofii investování nyní s cílem vytvořit - a zajistit - budoucí hodnotu.

Spíše dlouhodobé uvažování než krátkodobé

Ne vždy se jedná o jednoduchý proces. Zejména akcionářská kultura vyvíjí na společnosti značný tlak, aby dosahovaly krátkodobých zisků, někdy na úkor dlouhodobého růstu. Stále však přibývají výsledky výzkumu, které naznačují, že společnosti, které od přelomu století investovaly nejpečlivěji do dlouhodobých přístupů, jsou dnes nejúspěšnější.

Již v roce 1987 Harlem Brundtlandová zdůraznila, že životní prostředí zdaleka není „oddělenou“ sférou, ale že je prostě „místem, kde všichni žijeme“. Stejně tak je to s dlouhodobou perspektivou: ačkoli může být lákavé uvažovat o ní pouze v abstraktní rovině, budoucnost je - a to bezprostředně - místem, kde budeme všichni žít.

Udržitelnost v podnikání je možná pouze uvědomění si vedlejších účinků - ať už na životní prostředí, na zaměstnance, na společnost nebo na naši vlastní budoucnost - které mohou v daném okamžiku ohrozit úsilí společnosti, a snaha předejít těmto účinkům.

Myšlení o udržitelnosti má samozřejmě mnoho společného s prací automatizačního inženýra. Ať už se jedná o jednoduchou pohybovou aplikaci, která využívá měnič s proměnnými otáčkami k úpravě vstupního elektrického proudu, nebo o inteligentní  farmu, která využívá snímače k dávkování světla a vody pouze podle potřeby, principy jsou stejné: méně odpadu, větší účinnost.

Stejně jako stratégové udržitelnosti i inženýři automatizace sledují jednotnou vizi: otevřené, sladěné systémy, v nichž je práce strojů propojena a koordinována neméně než u dodavatelů nebo zúčastněných stran udržitelného podniku.

O to více je příznačné, že stále více podniků, které usilují o udržitelnější způsoby práce - od zefektivnění výrobních operací až po digitální racionalizaci kancelářské práce - přímo těží z plodů automatizace.